Svatební etiketa

Slova svatební etiketa znamenají uznávaná a vhodná pravidla chování, tedy v našem případě pravidla chování na svatbách. Ráda Vám tato základní pravidla představím a díky ním se pro Vás svatební etiketa stane hračkou.
 
POZVÁNKA NA SVATBU:
Každý host by měl obdržet písemné pozvání (neboli svatební oznámení) na Vaši svatbu či svatební hostinu. Vhodné je zaslat pozvánku klasicky poštou. Zasílá se buďto pouze samotná pozvánka na svatbu, nebo se k pozvánce na svatbu přiloží kartička s pozvánkou ke svatebnímu stolu. Ke každému svatebnímu oznámení by měla být pro lepší organizaci připojena poznámka o potvrzení účasti. Někdy je zvykem k pozvánce připojit předepsanou kartu pro odpověď, kterou hosté vyplní a zašlou zpět. Svatební oznámení se rozesílají 6 měsíců předem, nejpozději však 6 týdnů před svatbou. Nereagovat na pozvánku je velice neslušné a je třeba odpovědět co nejdříve. Snoubenci vrácenými kartičkami s potvrzenou účastí mají jasný přehled o tom, kdo se zúčastní a kdo ne. Snoubenci dále mohou k pozvánce přidat poznámku o tom, zda-li si hosté mohou s sebou vzít partnera, hosta, či děti. Pokud na pozvánce tento dodatek není, bývá nevhodné si přivést doprovod, protože mohou nastat problémy s jídlem, pitím, místem na sezení atd. Pokud se pozvaní na svatbu nemohou z jakéhokoliv důvodu dostavit, je třeba toto oznámit dostatečně dopředu. Módním trendem jsou svatební webové stránky, pokud snoubenci takové mají, účast mohou hosté potvrdit právě tam.
 
OBLEČENÍ NA SVATBU:
Svatební etiketa pro nevěstu je jednoduchá - vypadat božsky. Pro ženicha je vhodný tmavý oblek či smoking, výjimečně pak slavnostní frak nebo žaket (svatební oblek v Anglii). K žaketu či fraku musí však ladit šaty nevěsty stejně pak jako celé prostředí svatby. Svatební etiketa pro muže říká, že všichni účastníci svatby, tedy otcové a svědci by měli být sladěni s ženichem. Běžný svatebčan by měl být oblečen v obleku a to tmavém se světlou či bílou košilí. Samozřejmostí je kravata, opasek, polobotky a tmavé ponožky. Po dámy pak zní, že si mohou vzít na velkou svatbu dlouhé slavnostnější šaty, na menší svatbu je vhodnější spíše kostýmek či decentní kratší šaty. Bílé šaty pro dámy jsou vyloučeny. Bílé šaty jsou v tento den určeny jen pro nevěstu. Pro svatebčany je také důležité vědět, jestli jdou na svatbu velkou či menší, aby se podle toho mohli obléknout.
 
ŘAZENÍ VOZIDEL NA SVATEBNÍ OBŘAD:
Dle svatební etikety by řazení vozidel na svatební obřad mělo být následovné:
1. Ženich, matka ženicha
2. Otec ženicha, matka nevěsty
3. Ostatní svatební hosté
4. Svědkové 
5. Nevěsta, otec nevěsty
 
POŘADÍ PŘI VSTUPU DO OBŘADNÍ SÍNĚ:

1.       Ženich se svou matkou
2.       Matka nevěsty, otec ženicha
3.       Prarodiče
4.       Družičky
5.       Mládenci
6.       Další svatební hosté
7.       Svědkové
8.       Nevěsta se svým otcem
Hosté při nástupu mohou utvořit špalír, kterým nevěsta se svým otcem prochází až k ženichovi. Před oddávajícím předá otec nevěstu ženichovi. Z pohledu oddávajícího stojí před oltářem ženich vpravo a nevěsta vlevo.

POŘADÍ PŘI ODCHODU Z OBŘADNÍ SÍNĚ:
1.       Novomanželský pár
2.       Otec nevěsty, matka ženicha
3.       Matka nevěsty, otec ženicha
4.       Družička a družba
5.       Svědkové
6.       Ostatní svatební hosté
Nevěsta vždy kráčí po pravé straně ženicha. Zvykem bývá, že svatební hosté utvoří při odchodu špalír a novomanželé jím odcházejí. Svatebčané na novomanžele hází rýži pro štěstí.

ŘAZENÍ VOZIDEL PŘI CESTĚ NA SVATEBNÍ HOSTINU:
1.       Novomanželé
2.       Rodiče nevěsty
3.       Rodiče ženicha
4.       Svědkové a družba s družičkou
5.       Ostatní svatební hosté

ZASEDACÍ POŘÁDEK U SVATEBNÍ TABULE:
V případě, že jsou stoly uspořádány do tvaru U nebo T je zasedací pořádek dle etikety následovný:
-          Uprostřed stolu sedí novomanželé
-          Vedle nevěsty sedí otec ženicha a matka ženicha
-          Vedle ženicha sedí matka nevěsty a otec nevěsty
-          Následují svědkové, prarodiče, přátelé a známí

Hosté mohou být přiřazeni ke stolu nebo přímo k místu u stolu. Hostitelé mohou rozesadit hosty tak, aby poznali nové lidi. Dobré však je posadit hosta ke stolu s někým, s kým se zná. Obecně však sedí rodina dohromady, stejně jako kolegové z práce. Svatební etiketa si žádá sezení žena-muž-žena-muž.  Stále oblíbenější se stávají kulaté či obdélníkové stoly pro 8-10 hostů. Obsluha má tak ke každému snadný přístup. Nevěsta a ženich s rodinou a svědky sedí u hlavního stolu uprostřed všech. Děti sedí s rodiči nebo mají stůl společný. Kartičky s číslem stolu, kde host sedí, jsou obvykle umístěny před vchodem do sálu v abecedním pořadí. 

SVATEBNÍ PROSLOV A PŘÍPITEK:
Na svatební hostině bývá zvykem pronést proslov. S proslovem může vystoupit jeden ze svědků nebo některý z rodičů. Pozornost se získává lehkým zaťukáním nožem na skleničku. Vhodná doba na proslov je buď na samém začátku hostiny, nebo před podáváním dezertu. Osoba, která proslov pronáší, musí stát čelem k hostům, měla by mluvit dostatečně nahlas, zřetelně a stručně. Proslov by neměl trvat déle než pár minut a řečník by měl znát řeč zpaměti. Za proslovem následuje přípitek. Sklenku držíme za stopku a při ťukání si pohlédneme do očí. Přiťukáváme si s osobami stojícími v naší blízkosti. Pokud připíjíme pivem nebo tvrdým alkoholem, neťukáme, pouze pozvedneme sklenku.

PRVNÍ SVATEBNÍ TANEC – SÓLO PRO NOVOMANŽELE:
Svatební tanec či sólo pro novomanžele je velmi obvyklý. Kolem novomanželů se vytvoří kolo z okolních hostů, ve kterém pak ženich s nevěstou tančí. Oblíbeným tancem je valčík. Po prvním tanci dále navazují zdvořilostní tance, kdy nevěsta se ženichem zvou k tanci rodiče a své blízké. Novomanželé by měli umět tančit, tedy alespoň znát základní kroky tanců.

SVATEBNÍ DARY
V České republice je běžné, že svatebčané přivezou svatební dary na hostinu. Důraz je kladen na slavnostní zabalení daru i osobní přání, které je k daru přiloženo. Velmi oblíbený je online svatební seznam, který sestaví snoubenci před svatbou a vyvarují se tak stejným či nevhodným darům. Běžně se jako svatební dar předává novomanželům hotovost a to nejen v obálce, ale v originálních aranžmá. Novomanelé by měli nejdéle do dvou týdnů po svatbě poslat poděkování za dary. Nejvhodnější je toto poděkování vyslovit písemnou formou - dopisem.

SVATEBNÍ PROGRAM:
Je vhodné, aby snoubenci sestavili program svého svatebního dne a rozdali je svatebčanům pár dní před obřadem. Zajistí se tak perfektní organizace, protože program obsahuje informace o dění celého dne. Předejde se tak mnoha dotazům a ušetříte si tak mnoho práce. Před svatebním dnem je dobré určit jeho základní situace, tedy jak a kdy by tyto situace měly probíhat. S tímto mohu snoubencům mimojiné vypomoct já, kdy jim budu celý den po ruce a dle jejich pokynů zvládnu svatebčanům pomoct a nasměrovat je na správná místa. Svatební den si tak novomanželé mohou užít bez stresu a přemýšlení.

VÝSLUŽKA PRO HOSTY:
Dobrým zvykem bývá se rozloučit se svatebními hosty prostřednictvím výslužky. Jsou to většinou sladkosti (zákusky, dort, koláčky). Jedná se o malou krabici, která je zdobená snítkou myrty. Svatební výslužku můžeme pojmout i tak, že hostům darujeme kvalitní víno s etiketou snoubenců, nebo kvalitní marmeládu, či belgické pralinky.  Někdy bývá zvykem výslužku rozvést hostům druhý den. Rozvozu se chopí buď svědkové, nebo někdo z blízkých novomanželů. Výslužku je vhodné darovat i sousedům či kolegům v zaměstnání. Darovat výslužku má samozřejmě historické kořeny, kdy se jednalo o jakousi reprezentativní funkci, jelikož přebytky na svatbě symbolizovaly a ukazovaly, jak byla svatba velká a bohatá, když toho ještě tolik zbylo.

SVATEBNÍ ETIKETA KE DRUHÉ SVATBĚ:
O plánované druhé svatbě by se nejprve měly dozvědět děti z prvního manželství. Snubní prsteny z minulosti nenoste. Všechny znaky bývalé lásky by měly být dány pryč. Na svatební hostinu pozvěte koho chcete, ale vyhněte se zvaní svých ex, i když máte dobré vztahy. Dětem je dobré dát možnost výběru, zda se svatby zúčastní. Svatební etiketa je ale ve většině situací druhé svatby stejná. Nic se nemění, dodržují se stejná pravidla a tradice. Mnoho párů volí vynechání svatebního podvazku a házení svatební kytice, protože se to už nehodí. Je jen na Vás, jaké svatební zvyky chcete dodržet a jaké ne. Je vhodné toto oznámit svatebčanům, aby se předešlo faux pas. Dále není nutné, aby nevěstu někdo vedl k oltáři. Dle svatební etikety se nevěsta může napodruhé rozhodnout, jestli ji někdo k oltáři povede či nikoliv.

KDO CO PLATI?
Zatímco dříve hradili většinu nákladů na svatbu rodiče nevěsty, dnes už záleží spíše na tom, jak se snoubenci domluví. Podle zvyklostí bývají platby rozděleny takto:

NEVĚSTA:
-          Snubní prsten pro ženicha
-          Košili a kapesníček pro ženicha
-          Ubytování pro hosty, kteří jedou zdaleka

ŽENICH:
-          Loučení se svobodou
-          Snubní prsten pro nevěstu
-          Svůj oblek
-          Svatební kytici pro nevěstu, maminky a myrtu
-          Správní poplatek na matrice

RODIČE NEVĚSTY:
-          Nevěstiny šaty a doplňky
-          Svatební oznámení
-          Květinovou výzdobu auta, obřadního místa a hostiny
-          Kytici pro družičky
-          Svatební dort
-          Jídlo a hudbu na svatební hostině
-          Svatební dar novomanželům
-          Fotografa
-          Dopravu

RODIČE ŽENICHA:
-          Pití na svatební hostině
-          Svatební dar novomanželům
-          Svatební cestu

STOLOVÁNÍ dle Ladislava Špačka:
Stolování je široký pojem, který zahrnuje kromě vybraného chování u stolu i pravidla pro správně prostřený stůl se všemi náležitostmi. Než se tedy pustíme do přípravy slavnostní tabule, připomeňme si nejdůležitější pravidla:

Prostírání:
Při svátečních příležitostech prostíráme nejprve ubrus jednobarevný, nejlépe bílý či béžový nebo v jemných pastelových tónech. Okraje by měly přesahovat hranu stolu asi o 25 - 30 cm. Musí být samozřejmě čistý a vyžehlený. Zvykem bývá položit pod něj plstěnou podložku, molton, která má za úkol tlumit zvuky a díky níž se také nádobí nesmeká. 

Navrch se pak pokládá menší ozdobný ubrus, tzv. napron. Ten může být i výraznější či vícebarevný, pak vytváří základ pro celkovou barevnou atmosféru. Na slavnostní tabuli nesmí chybět látkové ubrousky, které často bývají různě skládané. Měly by barevně korespondovat s ubrusy. Hosté je při jídle pokládají na kolena a mezi jídlem a pitím jimi lehce otírají ústa.

Talíře:
Základem je podkladový talíř nazývaný také klubový, který zůstává na stole po celou dobu a nikdy by neměl zůstat prázdný. Na něj se pokládá talíř na hlavní chod, na ten pak talíř nebo miska na polévku. Později je vystřídá talířek s dezertem. Pokud na sobě leží více talířů, měly by být proloženy ubrouskem, aby o sebe necinkaly.

Příbory:
Kromě klasické sady příborů, kterou má každý doma, existuje ještě mnoho různě velkých a speciálně tvarovaných druhů jídelního náčiní. Podle odborníků jich je až kolem dvou set. Není divu, že se pak člověk může cítit dezorientovaný, když před sebou v restauraci spatří několik různých nožů a vidliček. Obvykle se začíná od příboru nejvzdálenějšího talíři a s dalšími chody se postupuje směrem k němu. Po stranách talíře by nikdy neměly být položeny více než tři příbory. Dezertní sada bývá umístěna nad talířem.  

Skleničky:
Skleničky bývají poskládány buď do trojúhelníku, nebo šikmo od sebe. Na stole by neměly stát více než čtyři. Sklenka na červené víno bývá umístěna napravo od talíře, nad špičkou nože určeného pro hlavní chod. Od ní vpravo stojí sklenka na bílé víno, nalevo pak sklenička na sekt. Sklenice na vodu může být přinesena až dodatečně, je možné použít i sklenku na víno.

Výzdoba:
Sváteční tabule by nevypadala dost svátečně, kdyby ji nezdobily květiny a další doplňky tematicky související s typem oslavy. Květiny by měly ladit s barvou ubrusů, na svatební slavnosti i s kyticí nevěsty. Jejich výška musí být taková, aby nebránily hostům ve výhledu. Pozor také na příliš výraznou vůni, hosty by mohla brzy začít obtěžovat. Vhodnou dekorací jsou také svíčky, ozdobné svícny, svatební tabuli je možné vyzdobit perličkami nebo okvětními lístky. V zásadě platí, že dekorace může být jakkoliv originální, neměla by však na stole překážet.